Lammas – jak jsme zaseli, tak sklidíme

Léto v plném proudu, pálící slunce i hřmění bouřek, vrchol světlé poloviny roku. V tomto energií nabitém období přichází čas oslavit síly života v podobě plodů země a naší práce. Konec července a počátek srpna patří v mnoha tradicích svátkům prvních žní, sklizně a hojnosti – můžeme je znát pod jmény Lammas, Lughnasadh, Dožínky.

Naši předkové, silně spjati s vegetačním cyklem, vzdávali své díky Bohům úrody za první plody a dary a zároveň žádali, aby se jich dostatek a prosperita držely i nadále. Přestože moderní doba s lehce dostupnými potravinami může klamat, stále jsme závislí na úrodné zemi a rostlinách, které z ní vzejdou. Zemědělci nebo majitelé zahrádek, kteří se snaží o určitou soběstačnost, dobře vědí, jak vrtošivé síly přírody umí být, radost z vydařené sklizně i vděčnost za ni jim proto nejsou cizí.

Není divu, že tyto letní svátky patří vegetačním božstvům – Bohům a Bohyním země, slunce, úrody, plodnosti a všeobecné hojnosti. Díky popularitě Keltů mnoho z nás minimálně slyšelo o svátku Lughnasadh, během kterého probíhá i množství festivalů keltské kultury, svátku zasvěceném bohu Lughovi. Keltové Lugha uctívali nejen jako patrona úrody a žní, ale i mistra devatera umění (tesař, zedník, kovář, zlatník, harfeník, básník, druid, ranhojič a válečník), nositele meče světla a slunečního kopí.

V době první sklizně můžeme oslavovat nejen plody země, ale uctít a ocenit i výsledky své práce, svého úsilí v různých oblastech života. Vegetační cyklus se přeneseně dotýká i našeho osobního vývoje. Tak jako semeno, které každý rok padá k zemi, aby znovu vzklíčilo, i my rosteme a měníme se na základě takových „semínek“ – myšlenek, rozhodnutí, přesvědčení, událostí v našem životě. Tak jako zrno zapustí kořeny do úrodné půdy, i my můžeme nalézt své kořeny a čerpat z nich sílu. Tak jako se maličké semínko stane mohutnou rostlinou, i my, mají-li naše tělo a duše správnou výživu, sílíme a kveteme. Tak jako je obilí sklizeno a uchováno na zimu, i my sklidíme výsledky své práce, uchováváme a využíváme své dary.

Bojovníci na poli života

Vegetační Bohové byli často mocní válečníci. V tomto období tedy možná více než kdy jindy pocítíme příliv „mužské“ (neboli jang) energie. Tato energie a duše bojovníka však nejsou vyhrazeny pouze mužům nebo vojákům. Bojovník nebo bojovnice jsou archetypem osobní vnitřní síly a moci. Můžeme se zamyslet nad tím,  jak by, kromě schopnosti ohánět se pěstmi a jinými zbraněmi, mohl v dnešní společnosti vypadat bojovník (bojovnice) nebo hrdina (hrdinka).
Mohl by to být třeba někdo, jehož moc vychází ze sebepoznání, ze znalosti svého nitra, životní situace, limitů a cílů, kdo přebírá kontrolu nad mečem své mysli. Ten, kdo má odvahu jít svou vlastní cestou, udělat změny, aby mohl žít pravdivě a plnohodnotným životem. Bojovník není neomylný, dopouští se chyb, ale naučil se je pochopit a neopakovat. Může to být někdo, kdo dokáže propojit sílu s moudrostí. A v neposlední řadě jsou to i  hrdinové, kteří vystupují z řady, aby chránili ty, co se sami nedokáží bránit, nebo bojovali za lepší svět.

Pokud se budete chtít více naladit na onoho vnitřního bojovníka, můžete využít třeba tuto krátkou meditaci u svíčky nebo táboráku:

  • Pohodlně se posaďte, uvolněte se…soustřeďte se na plamen a dotkněte se ve svých představách a pocitech svého vnitřního ohně – žhnoucí vášně vaší duše bojovníka.
  • Pomyslete na věci, které jste v životě udělali, na události, kdy jste měli zvolit určitou cestu, ale místo toho jste šli jinou. Uvědomte si chyby, které jste udělali, a to, jak ovlivnily vás a vaše okolí. Pomyslete na následky těchto událostí. Co jste se z nich naučili?
  • Vezměte si vědění a poučení z minulosti a přeneste je do přítomnosti. Jako bojovníci jste následovali určitou cestu, po které jste se dostali až do současnosti, cestu s mnoha zátarasy, zákrutami a překážkami. Jak vám pomohly vytvořit osobnost, kterou nyní jste? Pomyslete na osobu, kterou jste se stali, na to, jak jste rostli v průběhu různých životních zkušeností.
Dožínky

© Flickr costint.com

Svátek žní v sobě skrývá ještě jedno silné téma, které častokrát zasahuje do našich životů – a to obětování se. Tak jako zrno umírá a je proměněno v chléb, který nás udržuje při životě, umírá podle mýtů i Bůh úrody, abychom mohli jíst a čerpat tak jeho sílu. V jeho příběhu se odráží věčný koloběh života – zrození, růst, smrt a znovuzrození. V britském prostředí tento mýtus vystihuje hrdina a lidová píseň o něm John Barleycorn (Jan Ječmínek).

Tipy pro oslavy

  • Máte-li zahradu nebo pole, oslavujte svoji úrodu a poděkujte všem silám, které se na ní podílejí.
  • Uvědomte si a oceňte své úspěchy, to, čeho jste již letos dosáhli. Současně si vizualizujte i úspěšný vývoj a výsledek projektů, na kterých stále pracujete.
  • Udělejte si s přáteli piknik a podělte se o sezónní jídlo.
  • Upečte si domácí chléb (chutného výsledku dosáhnete i s obyčejnou troubou).
  • Sklízet a zpracovávat můžete nejen obilniny, zeleninu a ovoce, ale i bylinky. Vytvořte si zásobu přírodních léků na horší časy.
  • Zkuste se zamyslet nad tím, jak byste mohli oplatit zemi (přírodě, životnímu prostředí) její štědrost, jak o ni pečovat.

 

Liliana, Zápisky z putování světem vnějším i vnitřním

Liliana Autor: Květa
Jsem poutnice na cestách labyrintem života a věčnou studentkou jeho tajemství. Milovnice přírody, dobrodružství, poznání, fantasy a koček. Zabývám se především technikami vnitřního rozvoje, arteterapií, Tarotem, přírodním a duchovním léčením, v současnosti studuji Homeopatickou akademii. Vymýšlím akce pro děti a vedu zájmové kroužky. Věřím v posvátnost života ve všech jeho projevech (nejen toho organického a hmotného). Cítím se spřízněna s novopohanským a šamanským pohledem na svět.
1.8.2013 | Kategorie: Spiritualita | Napsal: | Komentářů: 0
Štítky: , ,

Napsat komentář