Lilith a já

Dom Neroman Lilith definoval jako druhé ohnisko eliptické dráhy Luny. Učinil tak v roce objevu Pluta (1930), což je jeden z dokladů spřízněnosti těchto dvou principů. Spřízněnost, nikoli stejnakost – Pluto je ničivá síla, která však má vliv na proměnu; působí především jako spouštěč psychologických změn a jako regenerátor. Lilith je radikálnější, vyvolává události, které nás konfrontují s utrpením a stinnými lidskými stránkami. Oba prezentují temnotu, Pluto ale musí svou temnotu integrovat do světla, zatímco Lilith je spojována JEN s temnotou.

Luna v horoskopu popisuje vnitřní a citový život člověka, jeho emocionální reakce na podněty a situace. Lilith je temná luna, to, co zrakem nevidíme a tak ani nepovažujeme za reálné a podstatné. Vnitřní a citový život a jeho emocionální reakce jsou vtahovány do světa děsů; člověk se pak snaží, zcela přirozeně, tyto nepříjemné záležitosti vytěsnit, nebo alespoň zahnat do nevědomí. Co vytěsňované obsahy nevědomí způsobují v psýše člověka si umí jistě každý domyslet. Je tedy nasnadě považovat vše, co se Lilith v horoskopu týče, za zlé, temné a špatné.
Někteří astrologové se Lilith vůbec nezabývají, tvrdí, že má jen nepatrný vliv a vůbec nic v podstatě nevypovídá. S tím nemůžu souhlasit, protože jsou to hlavně transsaturnské planety, Lilith a Chiron, kdo nás svou silou může zahubit, nebo pozvednout.

O Lilith se dočteme samé nepěkné věci – je to démonka, děvka, vražedkyně dětí. Pro feministky je synonymem vzepření se autoritě muže, volnomyšlenkářství i za cenu velkých obětí a odsouzení patriarchální společností.
Pro mě je Lilith ohromná vnitřní síla, která mi pomohla překonat v životě úplně všechno. Kdo se naučí dívat se na svůj vlastní Stín, nebo jinak, kdo přestane předstírat, že Stín nemá, nebo nestojí ani za zmínku, může zcela změnit celý svůj život. V tomto spočívá jedna z ohromných vlastností horoskopu – můžeme vidět to, co nám ničí život. Protože když nevidíme svého vlastního nepřítele, nemůžeme proti němu bojovat, natož s ním uzavřít mír.

Mnoho lidí mě má za chudinku. Myslí si, že když mi umřela máma, nemám děti a jsem vážně nemocná, prakticky nežiju a jen se utápím v samotě a smutku. Myslím si, že není nic horšího než fňukání nad sebou samým.

Lilith jako dcera a partnerka

Lilith v kvadratuře na Slunce, Uran a Pluto (vládci umístění Lilith) ve 4. domě

Všechno to začalo smrtí matky a převzetím rodinných otěží otcem, který byl v této funkci zcela neschopný. To, jak se choval, ovlivnilo moje vztahy s muži, psychické i intimní.
Můj táta mě přestal milovat a začal mě vnímat coby břemeno a překážku pro svoje vlastní štěstí. Obvinil mě ze smrti matky, vyhodil z domu a nakonec mě obral o vše, co mi po mámě zbylo.
Mnoho let jsem plakala do polštáře a žadonila o otcovu lásku a přízeň. Chodila jsem na psychoterapii, která mi ale vůbec nepomohla, naopak, měla jsem díky ní pocity zmaru, frustrace a obviňovala jsem se ze všeho zla světa.

Manžela mám laskavého, klidného a mírumilovného. Vidíme se den či dva do týdne, takže spolu vlastně ani moc nežijeme. Manžel vše nechává na mně a věnuje se své práci a svým přátelům. Nikdy nepřerušil kontakt se svou rodinou, naopak, k rodičům a sourozencům má stále hluboký vztah a je s nimi víc než se mnou. Mnozí lidé v mém okolí mi kladou otázku, proč od něj neodejdu. Jsme každý úplně jiný, dvě samostatné jednotky, které nespojuje prakticky nic, krom zvířat a problémů.

Lilith jako matka

Lilith sextil Chiron, polo a seskvikvadratura na IC -MC, kvadratura na Slunce se spálenou Venuší

Když mi v jedenácti zjistili diabetes, řekli rovnou, že bych v dospělosti neměla mít děti. Proto mi nikdy nepřišlo moudré chtít je. Když jsem otěhotněla, můj náhled na mateřství se změnil a já po miminku šíleně toužila. Všechno dopadlo jinak, děti nemám.
Pořídila jsem si zvířata. Celkem osm a není jasné, zda jde o číslo konečné. Jsou to všechno nalezenci, zvířata z útulku, s fyzickými handicapy, psychicky narušená, týraná. Péče o ně mi zabere mnoho času a jsem díky nim prakticky pořád doma, a když už náhodou někam musím, beru největší nálepky s sebou. Celkem náročné.

© Hwjezdářka

Lilith jako všechno nebo nic

Lilith v konjunkci s Deneb Algedi ve Vodnáři a osmém domě

Jsem pořád blízko smrti. Vidím umírat své přátele a milované. Každou chvíli řeším problémy se svými protivníky, lidmi, co mají pocit, že jsem jim ublížila a kteří mě obviňují ze svých vlastních selhání. Málokdo se mnou komunikuje normálně, zažívám často nepřátelství od úplně cizích lidí a nevím vůbec proč. Nemám peníze, žádný majetek, ale stále jsem konfrontována s lidmi, co mi závidí každou prkotinu.

Co ukazuje Lilith v horoskopu?

Potřebu a možnost vědět a pochopit – tedy přiznat si něco o sobě, odpustit, udělat tlustou čáru a žít si po svém bez výčitek a zášti. Přijmout fakt, že má každý právo na své názory a svůj život a že každý bojuje uvnitř sebe svůj vlastní zápas mezi světlem a stínem.

Když jsem naposledy viděla svého otce, nemohla jsem uvěřit tomu, koho mám před sebou. Nebyl schopen podívat se na mě zpříma, zato já viděla člověka zničeného, starého a smutného. Nabídla jsem mu odvoz domů a on mě počastoval jedovatými poznámkami o tom, že on si nemusí vyvážet prdel v autě, že on na to nemá. V ten okamžik mi to celé došlo – škemrala jsem o lásku člověka zapšklého, závistivého. Nestálo to za to. Musela jsem si přiznat, že je můj otec zmetek, že mi roky ubližoval, ale štěstí mu to nepřineslo. Udělala jsem tlustou čáru a přestala se trápit.

Jsem hodně sama a to je dobře. Jsem sama, ne osamělá. Potřebuji k životu samotu, mnoho prostoru a volnosti. Klasické manželství není nic pro mě. To, že jsem na všechno sama, mi dává velkou sílu, protože prostě musím řešit problémy a musím být zcela soběstačná. I z toho důvodu jsem se tak rychle zvedla z invalidního vozíku a začala chodit bez berlí.

Když manžel dojede domů, přinese s sebou i stres a nervozitu, protože změní denní rutinu. Nervuje zvířata i mě. Hádáme se kvůli odlišným názorům na všechno. I tak se ale milujeme a nikdy od sebe neodejdeme. Přes naši odlišnost jsme stejní v potřebě být s někým a přitom být sami. Jsem ráda sama a přitom ráda vdaná. Musela jsem si přiznat, jak to se mnou skutečně je a ulevilo se mi, že nemusím předstírat před sebou ani svým mužem nějakou oblibu v manželském klišé.

Dlouho jsem si nalhávala, jaká skvělá matka bych byla a že je život bez dětí nesmyslný a bezcenný. Když jsem nakonec sobě i okolí přiznala pravdu – děti vůbec nemusím a nijak mi ve skutečnosti nechybí, dočkala jsem se odsouzení od mnohých, prý jsem sobec. Vynaložila jsem hromadu energii na vysvětlování a sebeobhajobu a nechápala, jak mě mohou druzí odsuzovat, vždyť vůbec nevědí nic o příčinách.

Někteří považují mou velkou domácí smečku za náhradu dětí, což je omyl. Měla bych doma plno zvířat, i kdybych porodila třebas deset dětí. Zvířata jsou alfa a omega mého života, miluji je, obdivuji, chovám v úctě. Jejich chování i energie mi dělají moc dobře, s nimi se mi žije lépe ve všech směrech.

Moje přátele by mi mohl kdekdo závidět. Umí se se mnou smát blbostem, mají jemný smysl pro ironii, neuráží se, když jsem na dně, pomůžou. Jednu dobu jsem byla vůči lidem dost zatrpklá, ale pak jsem si uvědomila, že kvůli několika zklamáním nechci nenávidět celý svět. Co kdybych zrovna zítra potkala někoho báječného? Nemá cenu se uzavírat, po jakékoli prohře. Stačí jen málo, zasmát se sobě, své vlastní blbosti, neschopnosti, naivitě.

Mám ráda peníze i střechu nad hlavou, protože jsou třeba. Je fajn mít za co koupit jídlo, materiál na opravu domu, benzín do auta, léky pro zvířátka. Ale všeho s mírou. Čím více hmoty v našem životě je, tím víc jsme k ní připoutaní. Hmota je dobrá, když zajišťuje volnost a rozlet, ale většinou je to tak, že člověka uzemňuje a nutí ho řešit přízemnosti včetně přízemnosti své vlastní. Honba za značkami a majetkem je pro mě nepochopitelná, stejně jako závist a chamtivost. Možná i díky tomu, jak stále narážím právě na lidi bohaté, avšak nikoli duchem. Pro ně jsem však člověk na okraji společnosti, vykořeněnec.

Žít v temnotě ale neznamená být na dně. Temnota je místo hluboko v nás a dle mého názoru není vůbec špatné být s tímto místem v souznění. Temnota není zlo, jen část naší osobnosti, která bývá společností odsuzována jako neadekvátní a nepřijatelná.
Liltih pro mě přestala být hrozbou a zlem, naopak, naučila mě, kdo opravdu jsem a co v životě opravdu chci. Spřátelily jsme se a často s ní operuji v magických rituálech.
Přiznala jsem si svou temnotu a žiji tak, tak jsem vždy chtěla. Od nikoho nic neočekávám, nemám potřebu něco a někoho mít, lásky zažívám denně kopec a co dělám, dělám ráda a dobrovolně. Necítím se omezovaná, ale potřebná a milovaná.
Jsem šťastná.
Zkuste i vy změnit svůj život, žit si po svém, bez zášti a výčitek. Nejen naoko.
Stojí to za to.

Hwjezdářka

Vody zivota Autor: Vody života

2.7.2013 | Kategorie: Astrologie | Napsal: | Komentářů: 2
Štítky: , , , ,

2 komentáře k “Lilith a já”

  1. Linda napsal:

    Stojí to za to. Svoji Lilithu jsem viděla, málem i zavraždila a až později mi došlo, že tudy cesta nevede. že se musím naučit ji nejen vidět, ale hlavně vnímat a komuniovat s ní. Usměrnit, když je třeba a nenechat se jí ovládat. A ejhle! Jde to, a ke všemu je mi líp.

  2. Magdala napsal:

    ….souhlasím, hezké zpracování! osobně to vnímám podobě. Držím palce, ve všem! :-)Magdala

Napsat komentář