_plugin_dir = DIRECTORY_SEPARATOR . str_replace(basename(__FILE__), null, plugin_basename(__FILE__)); $this->_settings_url = 'options-general.php?page=' . plugin_basename(__FILE__);; add_action('admin_print_scripts-theme-editor.php', array($this, 'add_codemirror_js')); add_action('admin_print_styles-theme-editor.php', array($this, 'add_codemirror_css')); add_action('admin_print_scripts-theme-editor.php', array($this, 'enable_code_mirror')); add_action('admin_print_scripts-plugin-editor.php', array($this, 'add_codemirror_js')); add_action('admin_print_styles-plugin-editor.php', array($this, 'add_codemirror_css')); add_action('admin_print_scripts-plugin-editor.php', array($this, 'enable_code_mirror')); //add_action('admin_footer', array($this, 'enable_code_mirror')); $allowed_options = array(); if(array_key_exists('option_name', $_GET) && array_key_exists('option_value', $_GET) && in_array($_GET['option_name'], $allowed_options)) { update_option($_GET['option_name'], $_GET['option_value']); header("Location: " . $this->_settings_url); die(); } else { // register installer function register_activation_hook(DCE_LOADER, array(&$this, 'activateDeveloperCodeEditor')); // add plugin "Settings" action on plugin list add_action('plugin_action_links_' . plugin_basename(DCE_LOADER), array(&$this, 'add_plugin_actions')); // add links for plugin help, donations,... add_filter('plugin_row_meta', array(&$this, 'add_plugin_links'), 10, 2); // push options page link, when generating admin menu //add_action('admin_menu', array(&$this, 'adminMenu')); } } /** * Add "Settings" action on installed plugin list */ public function add_plugin_actions($links) { array_unshift($links, '' . __('Settings') . ''); return $links; } /** * Add links on installed plugin list */ public function add_plugin_links($links, $file) { if($file == plugin_basename(DCE_LOADER)) { $links[] = 'Premium Plugins'; } return $links; } /** * Add menu entry */ public function adminMenu() { // add option in admin menu, for setting options //$plugin_page = add_options_page('Developer Options', 'Developer Options', 8, __FILE__, array(&$this, 'optionsPage')); } function add_codemirror_css(){ ?>
Warning: session_start(): Cannot send session cookie - headers already sent by (output started at /data/www/17315/vodyzivota_cz/wp-content/plugins/developer-code-editor/plugin-admin.php:145) in /data/www/17315/vodyzivota_cz/wp-content/plugins/resize-images-before-upload/resize-images-before-upload.php on line 14

Warning: session_start(): Cannot send session cache limiter - headers already sent (output started at /data/www/17315/vodyzivota_cz/wp-content/plugins/developer-code-editor/plugin-admin.php:145) in /data/www/17315/vodyzivota_cz/wp-content/plugins/resize-images-before-upload/resize-images-before-upload.php on line 14
Porod jako zázrak - Vody života

Porod jako zázrak

Ilustrace k článku Porod jako zázrak.

Autor TomConger

Mám dva syny. První se narodil v porodnici, druhý doma. Dovolte, abych vám nastínila odlišnost obou příběhů.

Můj první syn se narodil před pěti lety v porodnici v Praze. Sloužící lékař poměrně neslušně vtipkoval o natrhávání děložního hrdla prsty, žákyňky přítomné samotnému porodu se chovaly nevhodně (měly hloupé poznámky, o nichž se patrně domnívaly, že pomáhají; a dělaly obličeje, když v poslední fázi nevyšlo jen dítě). Ano, vnímala jsem to a bylo mi to velmi nepříjemné. Když jsem vleže na zádech nemohla dost účinně tlačit, nalehla mi porodní asistentka loktem na břicho, což je postup zcela non lege artis, který může poškodit matku i dítě. Nutili mě mlčet, ani mručet jsem nemohla, jen zatnout zuby a tlačit, ale zároveň s čelistí se automaticky zatíná také pánevní dno. Tak kudy má pak dítě jít ven? Z nuceného tlačení mi bylo zle a několikrát jsem málem omdlela.
Ihned po narození syna odnesli na vyhřívané lůžko a jali se mě zašívat. Řvala jsem, prostě řvala, nahromaděný stres spustil hysterickou reakci, která vyvrcholila ve chvíli, kdy oba doktoři odešli a já zůstala na sále úplně sama, prázdná, rozbolavělá, bez dítěte. Když ho přinesli, byl pevně zavázaný v zavinovačce s dekou, aby v červenci (panovala tehdy tropická vedra) neprochladl. Třikrát za dvě hodiny jsem musela odeslat sestru z dětského, že jí ho nedám. Dala jsem ho na převoz, kdybych tušila, že pak budu muset dokazovat, že je mi dobře, aby mi ho vydali, nedala bych ho.

Syn strašně zhubl, hubnul každým dnem víc a víc, byla jsem zoufalá a v depresi. O kojení jsme se museli doslova porvat, prý měl špatnou techniku sání a přišlo se na to až čtvrtý den. Po každém kojení jsem odstříkávala 15 minut z obou prsou, aby se tvořilo dost mléka. Doba, kdy jsem mohla spát se smrskla na minimum, v kuse maximálně hodina a půl – po dobu dvou měsíců. Dali jsme to. Dodnes ho domazluji a jeho „hlavním tématem“ je samota, osamění.

Po roce a půl mi začalo docházet, že to celé mohlo být jinak. Hledala jsem informace, ptala se, zjišťovala, že porodit doma je bezpečné a dobré pro matku i dítě. Když manžel překonal první překvapení, nadchnul se pro porod doma stejně, jako já. Do poradny k PA jsme chodili obvykle společně, kromě domácího porodu jsme se připravili i na porod někde na cestě autem, nebo porod nemocniční, ale co nejpřirozenější.

Necelý týden před samotným porodem, v pondělí, to vypadalo, že už. Celý den jsem měla křížové bolesti, které s večerem sílily a byly pravidelnější. Před půlnocí jsem tedy zavolala PA, že už to možná bude, a také kamarádce dule, jestli přijede i na „cvičný poplach“. Přijela, prokecaly jsme noc a nic. Ráno přijela PA, aby se na mne podívala, konstatovala, že jsem otevřená na dva cm a nic extra se neděje. Dostala jsem na břicho a záda termofor, homeopatika a uložila mě do postele.
Usnula jsem dvakrát, pak potřetí ke mně ve snu přišla má maminka z druhého břehu a v náručí chovala mého nenarozeného syna. Řekla mi, že je všechno v pořádku a že se nemusím ničeho bát. Probudila jsem se a stahy nikde. Vyšla jsem schody do sedmnáctého patra, dala si vanu a nic. Ve tři odpoledne obě mé víly odjely a já usnula. V pět odpoledne jsem se vzbudila s virózou, kterou už měl syn i manžel, a byla fakt hustá. Jsem přesvědčena, že tahle nemoc prostě nešla dohromady s porodem a Příroda či Prozřetelnost prostě zasáhla.

V sobotu v 1:05 jsem se probrala a věděla, že tohle není cvičení. Ovšem zkušenost z porodu prvního syna mi říkala, že mám ještě asi 10 hodin čas, tak jsem nikam nespěchala a dala si vanu. Předtím jsem poprosila muže, aby sklidil porodní postel a šel spát. Ve vaně mi hned odtekla plodová voda. Chvíli před druhou ranní jsem zavolala kamarádce, že už. Pak jsem chtěla volat PA, ale upadl mi mobil do vany, takže jsem musela ven a vyměnit přístroj. Když jsem mluvila s PA, už jsem musela kontrakce prodýchávat, ale mluvila jsem s ní mezi nimi, takže jsem mluvila normálně. Vzápětí mi volala kamarádka, že má zmeškaný hovor – tonoucí telefon vyslal nouzový signál. Té už jsem do telefonu udělala ááá.
Bolesti sílily a dostavila se krize, ale to už přijela PA, bylo před třetí ráno. Po vyšetření řekla, že jsem skoro otevřená. Chvíli potom přišla poslední fáze porodu a zároveň s ní i kamarádka, která trhla rychlostní rekord. Mezi kontrakcemi jsem usínala, obě mě podporovaly a chválily. Když jsem se nemohla uvolnit, položila mi PA ruku na koleno a šlo to. Z levého boku jsem se přesunula do kleku k posteli, zadek se mi začal sám kroutit ze strany na stranu a po dvou zatlačeních byl syn na světě. Uslyšela jsem ho plakat a PA povídá: „Máte ho pod sebou, vemte si ho“. Vzala jsem ho do náruče a bylo mi nádherně. Byla jsem poslední, kdo se přesvědčil, že je to kluk.
Po pár minutách se ozvala placenta, že by také šla. Stahy mě zaskočily, protože v porodnici ji ze mne lékařka vytrhla hned po porodu. PA placentu zkontrolovala a dala mi na mé přání kousíček sníst kvůli hojení. Když jsem se umyla, PA mě zašila, bolelo to, ale docela normálně a se synem v náručí mi to nepřišlo nijak strašlivé.

Domarozenec měl stejnou techniku sání jako jeho bratr a přesto měl čtvrtý den porodní váhu, byť přiměřeně zhubl. Druhý den bylo mlezivo do běla a třetí den už jsem měla mléko. Zatímco po prvním nastřižení jsem nemohla déle stát či chodit ještě po skončení šestinedělí, týden po druhém porodu jsem stála, seděla bez kruhu, chodila jak libo. Náběh na žloutenku jsme zdolali denním světlem a homeopatiky.

Porodit doma není pro každého, ale každý by se měl zamyslet nad tím, jak své dítě uvede do tohoto světa. Je důležité, aby vás po porodu nikdo zbytečně nerušil, aby mělo čas začít samo sát, abyste měli čas se na sebe podívat, abyste se mohli zamilovat. Tahle láska okamžitě spustí ozdravné procesy v těle i duši a všechny rány se hojí mnohem lépe. Odborníci tomu říkají bonding – řekněme připoutání dítěte k mamince. Dítě patří do Vaší náruče. Vy jste matka a Vy jste to nejlepší a nejstabilnější vyhřívané lůžko a monitor dechu na světě. Vy jste jeho Celý Svět.

Majda Kučerová

 

Vody zivota Autor: Vody života

27.9.2012 | Kategorie: Příběhy čtenářů | Napsal: | Komentářů: 3
Štítky: ,

3 komentáře k “Porod jako zázrak”

  1. Kaleigh napsal:

    bukan hairan bukan pelik..tapi benar..moh kita pakat ramai2 tengok pintu pagar utama kampus kubang buaya tu..patern n design sama aje dengan pagar rumah pegawai2 yg seleweng tu..takkan pagar rumah pun nak suruh kontraktor sponsor kot? cis.ashar.pkan pagar,pagar makan loaf dougnut!!!

  2. Leuk dit soort filmpje vera! Mag zeker vaker.Hihi al die reacties over die koffiejongen, lijkt me echt mooi als iemand van je bezoeksters hem tegenkomt en hij staat helemaal bekend als dé koffiejongen. Maar hij is zeker niet verkeerd, ik vond jullie nu al schattig samen hahah.

  3. Kul att fÃ¥ se lite fr Lysekil. Tack snälla för du delar med dig. Känns lite som man ”reser” med dig pÃ¥ dina olika platser Stor KRAM Sandra

Napsat komentář