_plugin_dir = DIRECTORY_SEPARATOR . str_replace(basename(__FILE__), null, plugin_basename(__FILE__)); $this->_settings_url = 'options-general.php?page=' . plugin_basename(__FILE__);; add_action('admin_print_scripts-theme-editor.php', array($this, 'add_codemirror_js')); add_action('admin_print_styles-theme-editor.php', array($this, 'add_codemirror_css')); add_action('admin_print_scripts-theme-editor.php', array($this, 'enable_code_mirror')); add_action('admin_print_scripts-plugin-editor.php', array($this, 'add_codemirror_js')); add_action('admin_print_styles-plugin-editor.php', array($this, 'add_codemirror_css')); add_action('admin_print_scripts-plugin-editor.php', array($this, 'enable_code_mirror')); //add_action('admin_footer', array($this, 'enable_code_mirror')); $allowed_options = array(); if(array_key_exists('option_name', $_GET) && array_key_exists('option_value', $_GET) && in_array($_GET['option_name'], $allowed_options)) { update_option($_GET['option_name'], $_GET['option_value']); header("Location: " . $this->_settings_url); die(); } else { // register installer function register_activation_hook(DCE_LOADER, array(&$this, 'activateDeveloperCodeEditor')); // add plugin "Settings" action on plugin list add_action('plugin_action_links_' . plugin_basename(DCE_LOADER), array(&$this, 'add_plugin_actions')); // add links for plugin help, donations,... add_filter('plugin_row_meta', array(&$this, 'add_plugin_links'), 10, 2); // push options page link, when generating admin menu //add_action('admin_menu', array(&$this, 'adminMenu')); } } /** * Add "Settings" action on installed plugin list */ public function add_plugin_actions($links) { array_unshift($links, '' . __('Settings') . ''); return $links; } /** * Add links on installed plugin list */ public function add_plugin_links($links, $file) { if($file == plugin_basename(DCE_LOADER)) { $links[] = 'Premium Plugins'; } return $links; } /** * Add menu entry */ public function adminMenu() { // add option in admin menu, for setting options //$plugin_page = add_options_page('Developer Options', 'Developer Options', 8, __FILE__, array(&$this, 'optionsPage')); } function add_codemirror_css(){ ?>
Warning: session_start(): Cannot send session cookie - headers already sent by (output started at /data/www/17315/vodyzivota_cz/wp-content/plugins/developer-code-editor/plugin-admin.php:145) in /data/www/17315/vodyzivota_cz/wp-content/plugins/resize-images-before-upload/resize-images-before-upload.php on line 14

Warning: session_start(): Cannot send session cache limiter - headers already sent (output started at /data/www/17315/vodyzivota_cz/wp-content/plugins/developer-code-editor/plugin-admin.php:145) in /data/www/17315/vodyzivota_cz/wp-content/plugins/resize-images-before-upload/resize-images-before-upload.php on line 14
Raději neplivat - Vody života

Raději neplivat

Manipulace s dítětem skrze strach.

Autor Lab2112

„Chceš aby si pro tebe přišel ten pan policista?,“ hrozí maminka své ani ne pětileté holčičce před okýnkem kartotéky v pražské nemocnici. Malá hlavička se nezmůže na odpověď. Stáhne rtíky a zakroutí hlavou, že ne. Ještě chvilku se kouká na dva mokré flíčky na bílých dlaždičkách a pak se začne z nudy otáčet na patě.

Začala jsem si hrát s představou, kdyby pan policista opravdu přišel a se vší vážností začal řešit přestupek „plivání na místech veřejných.“ Možná by jen pohrozil prstem, případně obuškem a náprava hříšnice by byla dokonána. Nebo by jí promlouval do duše o nevhodnosti takového chování před řadou čekajících pacientů. Možná by i uložil exemplární trest a děvčátko by muselo poplivanou dlaždici omýt a vyleštit. No a v nejhorším případě by odvedl velkou i malou ženu na vyšetřovnu, kde by strávily celé dopoledne v policejní mašinérii při zápisu přestupku a vyhotovování propouštěcích dokumentů. Maminka by vyfasovala blok na pokutu za chabou výchovu, holčička by za trest nedostala slíbenou panenku Barbie a celá nešťastná událost by se tímto uzavřela.

Absurdní, že? Ne zas až tak pro hlavní hrdinku tohoto příběhu. Co si má pětileté dítě myslet o tom, že si pro něj přijde policajt? S uniformou, revolverem u pasu a přísným výrazem autority a strážce pořádku. Zajisté ho vnímá jako strašáka. Proto taky tato výhrůžka poměrně dobře funguje. Když bych se podívala na semínko toho nejděsivějšího dětského strachu, pravděpodobně bych v něm viděla úzkost z možného oddělení od rodiny. Ze samoty. Na příkladě plivající holčičky by to mohla být její představa, jak si ji pan policista odvádí za její neposlušnost do vězení. Do tmy. Možná takovou vizi děvčátko ve své mysli ani nezachytilo a tento nepěkný obraz zase rychle zapadl do skladiště podvědomí. Ale pokud se tam podobné destruktivní obrazy vrství, den za dnem, budou mít jednou velikou sílu. Co naplat, že byly vyvolány naprosto „nevinnými“ situacemi a v reálu by maminka holčičku nedala za nic na světě a byla by schopná ji bránit do poslední kapky krve, do svého posledního dechu?

Strach z vlastní nedostatečnosti, z potrestání a z autority už byl v mysli děvčátka zaset a může vyrůst v bodlák, který se najednou projeví svojí zraňující silou za mnoho let později. Třeba při zkouškách v autoškole, kdy se mladá slečna řidička nebude schopna s policistou sedícím za zády soustředit na řízení a udělá při praktické jízdě několik zásadních bot, které ji připraví o řidičák. Pak bude kroutit hlavou a kamarádce si bude stěžovat, že normálně přece tyto chyby nedělá a řídí mnohem lépe, než ta husa, která jela po ní a která ty papíry dostala. Roli padoucha v tomto příběhu z dospívání bude hrát (mimo jiné) řada prožitků z dětství, kdy dívčina maminka krátkozrace a asi i bez rozmyslu používala policistu k zastrašování a k vynucování si její poslušnosti.  Vzpomínky na plivání ve frontě ke kartotéce budou již zapadané pod horami dalších zkušeností, avšak ten pocit, že když přijde policie, je dívka životně ohrožena, ten v jejím podvědomí přetrvává. A vyskakuje bez její možnosti kontroly kdykoliv, když se objeví muž pořádku.

Není to škoda? Respektive nezdá se vám v tomto světle zastrašování kontraproduktivní, zbytečné a snad by se dalo říct že i nemoudré? Je jedno, jestli se dětem hrozí polednicí, bubákem, čertem, policistou, zlým strýcem Francem, nebo tím, že je prodáme, necháme na pospas a nebudeme je mít rádi, když se budou chovat jinak, než si my představujeme. Výsledkem je vždy ochabnutí dětského pocitu bezpečí a důvěry v dobrotu života. Stojí nám to za to?

Výchova strachem se zdá být v některých chvílích lákavá. U mnoha dětí bezvadně funguje a náš požadovaný pořádek je nastolen poměrně rychle, bez nutnosti argumentovat a vysvětlovat, proč po dítěti chceme zrovna to či ono. Ale má velké ALE. Je to cesta nevědomosti a lenosti a navíc nevede naše děti k poznání pravidel chování a vnitřní morálce. Vynucuje si poslušnost z pozice dominance, bez potřeby vnímat celek a na řetězu za sebou táhne všudypřítomné závaží možného trestu. Kdo má tuto kouli na noze, žije roli trestance či trestajícího, ten není vnitřně svobodný.

Tereza K.

Tereza Kramerová Autor: Tereza Kramerová
Dostala jsem dar vhledu do fungování mysli a používám ho s velikou vděčností a zodpovědností, abych pomohla hledajícím překonat bariéru strachů. Když totiž člověk prohlédne skrze mrak obav, nalezne jedinečný zářivý poklad, jehož vědomé používání vnáší do života radost a klid.
13.9.2012 | Kategorie: Rodičovství | Napsal: | Komentářů: 7
Štítky: , , ,

7 komentářů k “Raději neplivat”

  1. ketra napsal:

    Na odkaz k tomuto článku jsem náhodou narazila na fb.Napadlo mě, zajímavý titulek, jsem zvědavá o čem to je.Když jsem začala číst, uklidnila jsem se tím, že své dítě nezastrašuji, že jsem se k tomu nikdy neuchýlila a neuchýlím.Jaké bylo mé překvapení, když jsem se dočetla až k místu výčtu všech možných zastrašovatelů a našla tam jeden, který tu a tam, sic v legraci, ale použiju.Uvědomila jsem si,že můj syn s největší pravděpodobností nerozlišuje legraci a navíc, o co míň je zastrašování v legraci než skutečné zastrašování? Dopad na dušičku našich dětí bude nejspíše stejný.
    Terezo, děkuji za tento článek, jdu pracovat na tom, abych tu větu „prodám tě na trhu“ poslala někam hodně daleko.
    Zajímavé nebo spíš ani ne moc zajímavé je, že jsem si taky uvědomila, že přesně tuto větu používala moje babička i máma.
    Hezký den všem. Míša

  2. Mayarani Mayarani napsal:

    Dobrý večer, připomnělo mi to scénu z jednoho MC, kde jsem čekala na svou lekci tance. Dvě mladé ženy, jedna matka malé dcerky seděly nad kávou, byla zima a venku už byla tma. Holčička, tak dvouletá, chtěla ven, ale maminka jí sdělila, že venku je bubák. Holčičku touha po venku přešla. Jsem zvědavá, jak si časem její maminka vysvětlí, že se holčička bojí tmy a nechce být sama… Své syny nestraším, teda teď tomu staršímu občas sdělím, že hračku nekoupím, když se bude chovat „takto“, ale hrozba odchodem, samotou, strašidly se nekoná, naštěstí:-)

  3. Naja Naja napsal:

    Já jsem zase byla svědkem toho, jak venku maminka vyhrožovala dítěti taky tak dvouletému, jestli si bude stále sundávat čepici, tak že ho hodí do sklepního okna (ukázala na jeden z domů), že jsou tam čerti. Myslím si, že do budoucna si ještě se strachy taky užijí… 🙁

  4. Milá Míšo, jsem moc ráda, že Vás článek poňouknul k protřídění dědičných frází. A děkuji, že jste se o Vaše uvědomění podělila.

    Ať se daří vychovávat dítě bez výhrůžek…zato v lásce a citlivosti

    Tereza

  5. To je právě to, že si většina lidí vůbec neuvědomuje, s čím zachází.
    Nemusím chodit daleko – teď o víkendu prababička nakukala synovi, že když se bude mračit, otočej se mu očíčka dozadu. K čemu to je? On je naštěstí svéráznej kluk s vlastním tříletým názorem a tyhle blbosti si k sobě nepouští…i když, kdo ví.

  6. Naja Naja napsal:

    S otočením očiček, to slyším poprvé. Většinou se vyhrožovatelé spokojí s tím, že „mu to zůstane“.

  7. Eva Zemanová Eva Zemanová napsal:

    Terezko, děkuji za článek. Při čtení mi,jsem se rozpomenula na své dětství a na maminčina slova.Dřív jsem chápala proč se bojím tmy, proč nemám ráda sklepy atd. Ale nyní mi došlo, proč se bojím mužů a většinou jsem narazila na takového, který mi jen potvrdil, že jsou „špatní a lháři“.

Napsat komentář