Dítě jako velký učitel

child-659283_1280

Možná se to někomu zdá až moc přehnané, protože dítě nám přeci nemůže být učitelem.

Je to opravdu tak?

Dnes najdete spoustu knih, které vedou k osobnímu rozvoji. Je mnoho lektorů, koučů, terapeutů a poradců, kteří vám s osobním rozvojem pomohou. Je to dobře, protože se konečně věci hýbou a my na sobě pracujeme. Myslíme si, jak jsme daleko, ale pak přijde ona nová etapa (nebo již v ní jsme) našeho života, kterou je rodičovství.
Jak tohle zvládnout? Názorů je mnoho, ale který je ten správný? Přeci chceme, aby naše dítě bylo sebevědomé, úspěšné a se srdcem plným lásky.

A tady to začíná

Zkusme si připustit, že naše dítě je naším učitelem. Když se narodí miminko, tak je jako nepopsaný list. Je čistý (v tuto chvíli se odpoutáme od energií a programů, které si přinášíme na tento svět). Číst více

2.12.2013 | Kategorie: Rodičovství | Napsal: | Komentářů: 0
Štítky: , , , ,

Krutá válka srdce a rozumu

© Flickr yugenro

Přemýšlím, kde začít, aby toto následující vyprávění mělo hlavu a patu a bylo pochopitelné i pro naprosto nezasvěceného čtenáře. Možná  bude dobré začít o lásce.  O té opravdové, absolutní, všeobjímající, nezištné, bezdůvodné, bezpodmínečné,  nebeské, za běžné hranice všedních dní jdoucí. O té, kdy chcete zemřít, když se té vaší lásce něco stane, o té, co vás trhá na kusy, když s ní nejste, o té, co je vaším dokonalým protějškem ve všem, co řeknete, uděláte, neuděláte, posloucháte, vyřknete.

O té, o které jste dosud slyšeli a četli v pohádkách a viděli v televizi či v kině, o té, o které jste málokdo měl tušení, že je taková láska skutečně možná a že může potkat i obyčejného smrtelníka na této planetě.

O té LÁSCE, ze které vás píchá u srdce, duše se může rozskočit, když se na sebe ty dvě duše těší. Víte vůbec, kde máme duši? Cítili jste někdy něco takového? Věřím, že spousta lidí vůbec netuší, kde duši má, a nedokáže s ní komunikovat a naslouchat jí. Číst více

14.11.2013 | Kategorie: Příběhy čtenářů | Napsal: | Komentářů: 5
Štítky: , , , ,

Vztah matka – dcera aneb nemusí se všechno nutně opakovat!

Vše začalo mým rozhodnutím napsat článek o rodinných vztazích. Musím přiznat, že i když jsem měla dost konkrétní představu o tématu a také o tom, kam by se linie měla ubírat, článek se klikatil, odbíhal od tématu a zase se vracel, vůbec nevznikal lehce – prostě vztahy uvnitř rodinného kruhu jsou všechno, jen ne jednoduché a jednoznačné.

Jsem starší ze dvou sester, věkový rozdíl mezi námi je 6 let. Většinu dětství jsme prožily jen s mámou, rodiče se rozvedli, když jsem byla ještě na základní škole. Doteď mám v živé paměti období přeměny mojí osoby – jedináčka na staršího sourozence. Najednou jsem musela být ta velká, ta rozumná… A což teprve po rozvodu rodičů, kdy jsem musela prakticky dospět. Chtěla jsem mamince udělat radost, a tak jsem tedy byla velká, rozumná a vlastně i bezproblémová. Sestra byla vždycky víc živel, ale vždyť byla malá, potřebovala pomoc. Číst více

8.8.2013 | Kategorie: Rodičovství | Napsal: | Komentářů: 1
Štítky: , ,