Způsob stravování nezávisí jen na tom, jestli jíme maso, jsme vegetariáni, vegani, dodržujeme paleo nebo jiný typ diety. Pravidla našeho stravování také do určité míry vycházejí z toho, jaké je období roku, a složení naší stravy by mělo být jiné v létě a v zimních měsících. Jaké složení stravy bychom měli mít během mrazivých období roku? Na to se zaměřuje následující článek.
Vliv ročních období na naše stravování
Protože žijeme v mírném pásmu, kde se střídá teplé letní období a zima, měli bychom tomu přizpůsobit svůj jídelníček. Zatímco letní měsíce vždy nabízely velký výběr hodnotných sezónních potravin, zima byla obdobím, kdy lidé jedli jen potraviny, které si uskladnili. Tento způsob stravování platí už po staletí, a proto máme tyto zvyky zapsány v našem genetickém kódu a dokáží ovlivnit fungování našeho metabolismu. Pokud nebudeme uvedená pravidla dodržovat, hrozí nám zvýšená únava, poruchy ukládání tuků i zvýšená nemocnost.
Složení jídelníčku pro zimní období
Zima by pro nás měla být obdobím klidu a regenerace, během kterého bychom se měli zklidnit a šetřit síly na další rok. V zimních měsících, kdy jsou dny krátké, chladné a kdy trpíme nedostatkem sluníčka, bychom do svého jídelníčku měli zařadit takzvané zahřívací potraviny a vynechat potraviny a jídla, která náš organismus ochlazují.
Měli bychom zařadit tučnější a těžší živočišné bílkoviny, které na sebe váží vitamíny A, D, E, K, tedy vitamíny rozpustné v tucích. Z mléčných výrobků můžeme vybírat ty s vyšším obsahem tuku, a co se týká masa, můžeme častěji zařadit maso červené. Jako úprava masa se v zimě doporučuje dušení, pomalé pečení a vývary. Jednou až dvakrát týdně bychom do jídelníčku měli zařadit luštěniny. Doporučuje se redukovat příjem cukrů, což znamená snížení příjmu těstovin, rýže, pšenice a kukuřice. Ty bychom měli nahradit bramborami a batáty, chléb volíme kváskový nebo pšeničnožitný. Důležitý je také dostatek vitamínů, které najdeme především v ovoci a zelenině.
Zahřívací potraviny
Mezi zahřívací pokrmy vhodné pro chladné zimní dny určitě patří polévky. Ideální jsou zeleninové polévky, ve kterých můžeme zkombinovat kořenovou zeleninu, dýni, kapustu, červenou řepu, zelí, cibuli a česnek. Výborná je také hustá krémová polévka z brambor, cukety, mrkve a kari koření. Dále si můžeme připravit zeleninový nebo kuřecí vývar.
Zahřívací pokrmy si také uvaříme z luštěnin. Základem je jednoduchá hrášková, čočková nebo fazolová polévka. Rychlým obědem nebo večeří pak může být čočka na kyselo a ke svačině se hodí luštěninové pomazánky.
V chladných zimních dnech si k obědu můžeme dát segedínský guláš, dušené vepřové s mrkví a brambory nebo kuřecí v kari omáčce se zeleninou a olivami.
Jak si připravit vlastní zásoby na zimu
V současné době máme po celý rok k dispozici všechny druhy potravin, ale například ovoce a zelenina ztrácí své cenné vlastnosti dovozem ze vzdálených zemí, umělým dozráváním i dlouhým skladováním. Proto bychom se měli zaměřit na ovoce a zeleninu, kterou jsme si uskladnili v létě a na podzim.
Když máme klasický sklep, můžeme si v něm uskladnit jablka a brambory, které nám při správné teplotě skladování vydrží až do jara. Další možností je nakupovat jablka a brambory u lokálních pěstitelů, kteří mají kvalitní skladovací prostory.
Uskladnění ovoce
Výborným způsobem uskladnění ovoce na zimu je zavařování. Z ovoce se dobře zavařují třešně a švestky, více úsilí i zkušenosti vyžaduje zavařování broskví, meruněk a hrušek. Výsledky ale vždy stojí za to. Je úžasné, když si v mrazivých zimních dnech můžeme sníst vlastní kompot.
Z meruněk a broskví ale také z malin, ostružin, jahod, rybízu a angreštu si můžeme uvařit chutné marmelády a džemy, které pak použijeme jako náplň do palačinek, lívanců nebo různých moučníků. Také si je můžeme zamíchat do bílého jogurtu nebo z nich připravit sladkou omáčku.
Další možností, jak můžeme uchovat ovoce na zimu je zamražení. V mrazáku se dobře uchovávají maliny, ostružiny, rybíz, borůvky ale také půlené švestky a meruňky, ze kterých si v zimě můžeme uvařit ovocné knedlíky, rýžový nákyp nebo upéct ovocný koláč.
Jak uložit zeleninu
Oblíbeným způsobem ukládání zeleniny na zimu je také zavařování. Asi nejčastěji zavařujeme okurky nakládačky, výborné jsou také různé čalamády nebo směsi pod maso z paprik, okurek, rajčat a zelí. Z rajčat si můžeme uvařit vlastní kečup nebo protlak. Cukety a patizony je dobré nakrájet na kostičky a uchovávat v mrazáku. V zimě je pak můžeme přidat do zeleninového ragú, k masu nebo do dušené zeleninové směsi. Také si můžeme připravit kvašenou zeleninu, která velmi příznivě působí na náš trávicí systém a je bohatým zdrojem vitamínů a zdraví prospěšných bakterií.
Zdroje: kuchynelidlu.cz, atranet.cz, nanwi.cz