Dostatečný příjem tekutin je nezbytný nejen v období, kdy panují vysoké letní teploty, ale dodržování správného pitného režimu je nutné i v zimě. Při nízkých teplotách nám také hrozí dehydratace, protože i v zimě naše tělo ztrácí tekutiny při svalové činnosti, dýcháním a pocením. Navíc v zimě nemáme takový pocit žízně jako v létě a proto můžeme na doplňování tekutin zapomínat.
Obsah článku:
Zdravotní rizika dehydratace
Dehydratace je pro náš organismus nebezpečná a projevuje se hned několika způsoby. Prvním signálem bývá pocit žízně, který se objevuje ve chvíli, kdy nám schází přibližně půl litru vody. To, že nám schází tekutiny, poznáme také podle barvy moči. Moč má být čirá nebo světle žlutá a nemá zapáchat. Pokud je moč tmavší a je víc cítit, znamená to nedostatek tekutin.
Dehydratace se také projevuje bolestmi hlavy, sníženou schopností soustředit se a únavou. Dále můžeme mít pocit suchosti v ústech, zvýšenou teplotu i zrychlený tep. Dalšími projevy jsou špatné zažívání, žaludeční problémy, nachlazení i střevní potíže, především zácpa. Při těžší dehydrataci může dojít k přehřívání organismu, oběhovému selhání a šoku.
Dehydratace v zimě
V chladných měsících roku je nebezpečí dehydratace vyšší hned z několika důvodů. Jednou z příčin může být to, že v zimě nemáme pocit žízně, který by nám připomínal, že se máme napít. Dalším důvodem je snížená vlhkost vzduchu. Optimální relativní vlhkost vzduchu je 50 až 60 %, v zimě se kvůli topení vlhkost vzduchu v místnostech snižuje na 20 až 25 %. Při takto nízké vlhkosti vzduchu se z lidského organismu odpařuje větší množství vody, proto je potřeba tekutiny více doplňovat.
Pokud v místnostech s nižší relativní vlhkostí vzduchu pobýváme, pracujeme a stačí, když jen mluvíme, zvyšuje se naše spotřeba vody o jeden až dva litry za den. Navíc se intenzivněji vysušují sliznice v nose, v ústech a v očích, což snižuje jejich obranyschopnost a zvyšuje riziko infekce.
Jak doplňovat tekutiny
Uvádí se, že bychom měli denně vypít 2 až 3 litry tekutin. Množství tekutin je ale individuální a závisí hned na několika faktorech, především na tělesné hmotnosti, stupni fyzické námahy, teplotě a vlhkosti vzduchu v místnostech. Pro určení potřebného množství tekutin je možné použít výpočet, který vychází z toho, že zdravý člověk, který je v klidu a nachází se prostředí s běžnou teplotou, by měl denně vypít 0,03 litru vody na jeden kilogram své tělesné hmotnosti. Během horkých letních dnů se tato konstanta zvyšuje na 0,04.
Spotřeba tekutin by měla být vyšší při zvýšené tělesné zátěži. Doporučuje se vypít 0,5 litru tekutin dvě hodiny před sportovním výkonem a ještě 0,02 litru těsně před výkonem. Je důležité napít se před tím, než jdeme lyžovat nebo bruslit. Doplňování tekutin je také nutné na plesech a dalších společenských akcích, kde je suchý vzduch i zvýšená prašnost.
Pít bychom měli už od rána, a to často a po malých dávkách. Nedoporučuje se vypít větší množství tekutiny najednou, protože náš organismus nedokáže tyto tekutiny využít a většina odchází ven z těla. Nápoj by měl mít teplotu přibližně 10 až 18°C, není dobré vypít větší množství studené vody najednou, protože to zatěžuje žaludek.
TIP: Podívejte se, co vám pomůže při zánětu močového měchýře
Nejlepší je voda
Základem pitného režimu by měla být voda, dále to jsou ovocné a zelené čaje, slabý černý nebo bylinkový čaj, ředěné ovocné džusy, neslazené zeleninové a ovocné šťávy. Kvůli doplnění minerálních látek se doporučují přírodní minerální vody s nižší celkovou mineralizací.
K doplnění tekutin můžeme také využít ovoce a zeleninu s vysokým podílem vody. Například okurky obsahují až 97 % vody, rajčata 94 %, cukety 90 %, jablka 85 % a mandarinky 87 %. Důležitým zdrojem tekutin jsou také některé potraviny, a to především polévky a omáčky.
Nejsou vhodné
- alkoholické nápoje a káva – odvodňují organismus,
- slazené nápoje – podporují pocit žízně a dodávají nadbytečné cukry,
- energetické nápoje – obsahují velké množství stimulantů a odvodňují organismus.