Zakyselení organismu

V poslední době se často mluví o zakyselení organismu a jeho vlivu na náš zdravotní stav a na rozvoj chronických onemocnění. Proč je správný poměr zásadotvorné a kyselinotvorné stravy, tzv. acidobazická rovnováha, pro náš organismus důležitý, a jak naše tělo funguje? To se pokusím osvětlit v následujícím článku.

Ukazuje se, že náš dlouhodobý zdravotní stav je lepší, když pH těla je neutrální nebo lehce zásadité. Zakyselený organismus má vyšší riziko osteoporózy, oslabení svalů, srdečních onemocnění, cukrovky, onemocnění ledvin, vysoké hladiny cholesterolu, vysokého krevního tlaku a řady jiných zdravotních problémů, které se v současné době považují za civilizační onemocnění. Z tohoto důvodu je důležité udržet správnou rovnováhu kyselin a zásad v našem těle. Zdraví, tedy stav bez nemoci, je totiž bezprostředně závislé na rovnováze kyselých a zásaditých látek v těle.

Proč tomu tak je?

pH lidské krve se musí za všech okolností pohybovat mezi 7,35-7,55. Pokud by se pH z této hranice vychýlilo, dostane se organizmus do stavu toxémie a v konečném důsledku nastane smrt. Při nižším pH hemoglobin totiž nepřenáší kyslík a dojde k zadušení. Kyselou krev tedy tělo neutralizuje za každou cenu a veškerá činnost orgánů v těle je tomuto cíli podřízena.

Vyrovnané pH krve se udržuje pomocí vápníku. Rezerva vápníku je z 99% v kostech a 1% v tělních tekutinách. U dlouhodobě překyseleného organismu se vápník odebírá z kostí, což vede k jejich řídnutí. Vápník mimo jiné zajišťuje i funkčnost všech svalů. Při jeho nedostatku vzniká únava svalů, snížená pohyblivost a svalová ochablost. Také chronická únava mívá často příčinu v nedostatku vápníku a minerálních látek na svalové úrovni. Trpí i funkčnost našeho imunitního systému, protože vápník je nezbytný pro aktivaci funkce enzymů.

Z výše uvedeného plyne, že kyseliny představují pro organismus škodlivé látky. Některé kyseliny vznikají jako produkty látkové výměny, např. kyselina chlorovodíková, octová, močová, jiné přijímáme nevhodnou stravou. Naše tělo si bohužel neumí zásadité látky vytvořit, přijímá je pouze z potravy. Pokud je příjem zásadotvorných potravin dostatečný, tedy zhruba 80 procent ku 20 procentům kyselinotvorných, je vše v pořádku. Pokud ale přijímáme více kyselinotvorných potravin, může nastat problém.

Kyselinotvorné potraviny snižují pH těla a organismus následně vyvíjí úsilí na to, aby se tělo této kyselosti zbavilo. K redukci kyselin využívá organismus uložené zásadité látky. Bere si vápník z kostí a zubů, hořčík ze svalů a pro správné fungování nervové soustavy, vápník a draslík z krve, atd. Toto vyrovnávání pH vede k nedostatku zmíněných minerálů v těle a tím i k projevům různých symptomů.

Které potraviny vedou k vytváření nadměrného množství kyselin v našem organismu?

• Maso a masné výrobky – kyselina močová
• Vepřové maso – kyselina sírová a dusičná
• Sladkosti, cukr, produkty z bílé mouky – kyselina octová
• Sladidlo – kyselina mravenčí
• Nealkoholické nápoje (sycené a slazené) – kyselina fosforečná
• Káva, černý čaj, červené víno – kyselina tříslová
• Léky proti bolesti – kyselina acetylsalicylová

Ovšem nejen přijímaná strava má vliv na zakyselení lidského organismu. K negativním vlivům patří také stres, negativní emoce (hněv, vztek, strach, zloba – vzniká kyselina solná), příjem nikotinu, nadměrná fyzická zátěž (kyselina mléčná). K vychýlení z acido-bazické rovnováhy přispívá i probíhající nemoc, rychlé hubnutí (rozpouštěné tukové zásoby působí v organismu kyselinotvorně), nedostatek spánku a nedostatek pohybu na čerstvém vzduchu.

Nejjednodušším způsobem, jak zjistit, zda se naše tělo nachází v rovnováze, je zjištění pH moče. Průměrné pH moče zdravého člověka je 6,4, její hodnota by měla v průběhu 24 hodin vykázat nárůst z 5,8-6.8 pH na 7.0 pH a více. Nízké pH pod 5,4 znamená, že organizmus je zbytečně zaplaven kyselinami a strádá. Pro pravidelnou kontrolu lze v kterékoliv lékárně zakoupit tubu s proužky pro kontrolu pH moči, které jsou volně prodejné.

Co tedy jíst?

Obecně platí, že kyselinotvorné jsou všechny potraviny živočišného původu – maso, vejce, mléčné výrobky (výjimku tvoří čerstvé nepasterizované mléko). Dále pak průmyslově zpracované a rafinované potraviny, kvasnicové produkty, kvašená jídla, obilniny, umělá sladidla a cukry. Velmi kyselinotvorné jsou uzeniny, potraviny se ztuženými tuky, bílá mouka a bílý cukr, z nápojů pak alkohol, káva, čokoláda, černý čaj a sycené limonády. Lehce kyselinotvorné jsou luštěniny a ořechy (vyjma mandlí a jedlých kaštanů, které působí zásadotvorně).

Na druhou stranu veškerá zelenina je zásadotvorná, stejně tak i ovoce. I kyselé citrusové plody působí v organismu zásaditě, podobně i naklíčená semena, ořechy a obilí. Obilí je kyselinotvorné, ale některé druhy (proso, pohanka a špalda) jen velmi mírně. Zásadotvorně působí i vaječný žloutek, přirozené rostlinné a živočišné tuky.

Za osvědčený prostředek k odkyselení organismu je již dávno považována voda z brambor. Vylučování kyselin také podporují různé čaje. Ovoce a zelenina jsou bohaté na draselné soli, které tlumí kyseliny přirozenou cestou. Pokud jíme málo ovoce a zeleniny, nedostáváme do sebe draslík – minerál, který nás chrání proti vysokému tlaku a mrtvici. Duležitá je i rovnováha draslíku se sodíkem. V současné době tak často konzumované přesolené, přeslazené, chemicky barvené a konzervované potraviny vedou k převaze sodíku, což není pro udržení rovnováhy v těle vhodné.

Důležitý je také způsob přípravy potravin. Je pravidlem, že syrová strava více alkalizuje, vařená jídla spíše okyselují. Výjimku tvoří vařená zelenina, která zůstává zásaditá, ale je nutné ji sníst, dokud nevychladne.

Při nesprávném použití mohou kyselinotvorně působit i zásadotvorné potraviny. Jídlo je třeba důkladně rozkousat tak, aby ho žaludeční šťávy mohly co nejdříve strávit, jinak dojde k jeho dlouhému ležení v žaludku a následkem tomu ke kvašení a zahnívání, což jsou již kyselinotvorné procesy. Každé jídlo zkonzumované ve stresu, byť by to byl zeleninový salát, tak může představovat kyselinotvornou zátěž pro váš organismus. Podobné je tomu s těžkým jídlem na noc. Po 18. hodině je již naše trávení zpomaleno a organismus se připravuje na odpočinek. Pokud přijmeme po tomto čase těžko stravitelné potraviny, byť obecně zásadotvorné, dojde opět k hnilobným procesům a zakyselení.

K naředení kyselin v organismu a jejich odvod z těla prostřednictvím pocení a moči je potřeba přijímat dostatečné množství čisté vody nebo bylinných čajů. Denně alespoň 2 litry. Důležitý je také pohyb doprovázený hlubokým dýcháním, protože díky němu se vydýchává další z kyselin, kyselina uhličitá.

Tereza G.

Zdroj: naturalnews.com