Trýznivá muka spojená se ztrátou nám mohou zničit život a duši. Řeč je o ztrátě člověka a důsledcích této ztráty. O tom, čeho se téměř všichni děsíme, ať už si to přiznáme či ne.
Dvě ženy, o kterých chci psát, takovou ztrátu prožily. Obě mají své rodiny, děti, a přesto trpí. Nikdo to ale nevidí. Jejich bolest nikdy neskončí. Obě o někoho přišly.
Hanka
Hanka se narodila do přísně katolické rodiny. Jako mladá se cítila hodně svázaná a byla nucena neustále podávat dobré výkony – ve škole, ve sportu, ve studiu Bible, v jakémkoli vztahu. Toužila po velké rodině a odpoutání se od rodičů (Neptun – Kozoroh – 9. dům – retroSaturn – Luna – Uzly na Ose).
Vdala se mladá a kvůli prvnímu děťátku skončila studium na vysoké škole (Slunce – Lilith – AS – Merkur – 5. dům). Její manžel byl přesným obrazem jí samotné – chladný navenek, avšak plný vnitřních pocitů; tyto pocity ho děsily, protože pro svět, ve kterém vyrostl (kostel, kostel a zase kostel), nebylo pro „špatné emoce“ místo (Lev, Slunce, Lilith, Ryby, 12. dům).
Brzy po prvním miminku přišlo druhé, ale Hanka se líp necítila. Fyzicky na tom byla skvěle, těhotenství snášela dobře, těhotná byla ráda, něco jí však pořád chybělo. Něco v jejím životě, manželství, rodině. Byla svým způsobem spokojená, ale přesto jí zvláštní tíha ležela na duši. Připadala si nesvobodná a svůj život náhle začala považovat za zmařený (Luna sesk. Merkur, Luna opozice Jupiter, Venuše opozice Pluto, Saturn trigon Slunce, Uran trigon Lilith, Neptun kv. Slunce).
Třetí těhotenství. Těžký porod. Chlapeček žil asi hodinu (Lilith v 5. domě na Saturnovi, Uran na Lilith, Neptun na AS, Mars a Uzel 8. dům ve Štíru na Uranovi, Jupiter a Vindemeatrix na Plutu, tranz. Pluto v aspektu s nat. Chironem).
Hanka se sesypala. A najednou z ní šlo všechno napětí ven. Ve stádiu naprostého zoufalství a obviňování Boha, rodičů i manžela konečně řekla, co si opravdu myslí a co cítí. Smrt dítěte (5.dům) se stala katalyzátorem vnitřních strachů, emocí a démonů (8.dům). Všechny lži, veškeré předstírání, ve kterém roky žila, se uvolnily, a udělaly místo pro něco nového – nový začátek vztahu i nové možnosti a naděje.
Hanka i její muž spolu konečně, po mnoha letech, začali mluvit jako dospělí lidé. Otevřeně, upřímně. Hanka takto komunikovala i se svými rodiči a ti, protože ji nechtěli ztratit, uvolnili pouto a dali své dceři volnost a prostor. Hanka dostudovala vysokou školu. S manželem adoptovali postiženého chlapečka, protože tolik lásky, kterou nyní disponují, mají potřebu dávat. A čím více ji dávají, tím více ji dostávají. Jejich dvě vlastní děti mají plno zájmů a rády si vodí domů svoje kamarády; všichni se u Hanky cítí moc dobře. Už žádné kříže na zdi, zato plno květin a veselých obrázků.
Dlouho Hanka plakala za svým mrtvým chlapečkem, nikdy ji jeho ztráta nepřestane bolet. Svou ztrátu však přetvořila v nový život, otevřela si dveře k možnostem a plánům, které by ji dříve nikdy nenapadly. Jediné, co ji mrzí, je to, že musela zaplatit vysokou daň, aby jí konečně došlo, jaký může být život krásný.
Ema
Ema se vdávala až po třicítce. Vdala se z nouze, jak sama říkala. Jejím mužem se stal člověk, kterého nemilovala a po kterém netoužila, ale protože toužila po rodině, dětech a stálosti, řekla si, že bohatý a ošklivý manžel zní lépe než „ta stará osaměla chuděrka“ (AS, 2. dům, 3./9. dům). Porodila rychle za sebou dvě děti, které velmi chtěla, ale jak se později ukázalo, svou touhu po nich přecenila (5., 9., 12. dům). Naopak podcenila jiné své touhy, což však vyřešila pohledným mladým milencem (a finančně ho podporovala – 2. a 8. dům).
Manžel jí domluvil lukrativní pracovní místo, a přestože nebyla ve své profesi nijak zdatná, nenašel se jediný člověk, který by ji měl odvahu otevřeně kritizovat (6. a 10. dům). Měla svůj život pod kontrolou a moc se jí to líbilo. Pak jí zazvonili u dveří policisté a řekli jí, že jejího muže někdo zabil (Antares na Martu a Neptunu, Deneb Algedi na Lilith, Lilith polokv. Merkur a Slunce, Pluto na Slunci s Merkurem, Slunce bez aspektů, Mars na MC ve Lvu, 5. dům Uran v Rybách – 12. dům Pluto, Luna na Martu).
Ema se sesypala. Co s ní teď bude? Všechno, co má a čeho dosáhla, bylo pevně svázané s osobou jejího manžela (Venuše a Merkur 7. dům, Venuše trigon Slunce, kv. IC/MC, Uzel na Saturnu v Raku – Luna 2. dům). Když stavíme svůj svět jen na neměnných jistotách a hmotě, pravděpodobně se dočkáme bolestivého poznání – o sobě samých. Někdy je to poznání ale tak děsivé, že předstíráme slepotu. Do podsvětí vede devět bran; u každé se musíme vzdát části oblečení. Před poslední branou stojíme zcela nazí a skláníme se v ponížení. Kdo lpí na svém „oblečení“, vnímá peklo jako nesmírně kruté místo a to mu zlomí duši. Stane se z něj člověk plný hanby a zloby. Pokud ale projdeme (svým) peklem s nadějí a vírou v sebe, jsme očištěni a připraveni poučit se z chyb a omylů.
Ema připravená nebyla. Nechtěla chápat, že život není neměnný, ale neustále se vyvíjí a krom radosti bývá i krutý. Nepřipouští si, že všechno, co se jí děje, má příčinu v ní samotné. Rozhodnutí, která činíme, nás někdy prověří až do morku kostí. Ema má pocit, že ji život obelhal a přestala v něj věřit. Manžel zemřel a tím ji zklamal, neboť ztratila své pevné zázemí. Milenec se na ni vykašlal. Děti se staly přítěží. Nikdo ji nechápe a nechce jí dát to, co potřebuje a po čem touží. Tak krutý k ní život je. Zůstala úplně sama. Přátelé ji opustili, dost možná to ani přátelé nikdy nebyli. Chodí městem, utrácí peníze po manželovi, pozoruje zamilované páry a cítí k nim silný odpor. V práci už si všimli, že se fláká, dostala napomenutí. Každý večer sedí doma s knihou a skleničkou vína v ruce. Pláče. Je nešťastná.
Naše volba
Tyto dva příběhy jsou o víře. Ne v Boha, ale v sebe, v naději. Nikdo z nás svůj život neovládá na sto procent, protože naše bytí nezávisí jen na nás samotných, ale i na těch, které potkáme. Někteří nás podrží a někteří zničí. V každém případě ale platí – nikdy nevíme, co se stane třeba už zítra. Možná další katastrofa a my budeme potřebovat všechny své síly. Anebo zázrak a náš život dostane nový náboj a nový smysl. Jen na nás záleží, zda nás posílí to, co nás nezabije.
Mirka Hwjezdářka, Zvířátka na všechny způsoby