Vytvořené odpovědi
-
Odpovědi
-
Zdravím 😉
musím se podělit o zkušenost: kamarádka mi půjčila knihu „Jak mluvit, aby nás děti poslouchaly“. Jsem asi v půlce, ale už to funguje. Třeba seděl syn (5,5) u počítače a mladší bratr (20m) mu tam sveřepě lezl. Adámek už křičel, že ho tam nechce, tak jsem se mu řekla: „Vidím, že jsi pěkně naštvaný, že Ti tam Kuba leze“, ještě něco zahulákal, na to jsem mu odpověděla: „Ty ho tady fakt nechceš, viď?“ a on v nádechu zastavil, zarazil se, a pak řekl, že tam může být, ale ať mu dám druhou židli 😉 Za běžných okolností by to skončilo hádkou a řevem a tentokrát jsme situaci ustáli úplně v pohodě. Mám z toho takovou radost, že jsem to musela napsat 😀 Nejde to pokaždé, ale čím dál častěji 😉šátek se dá přece využít i jako houpací síť, jen se dokoupí kruhy ny provlečení a zavěšení a je to kruhy mám dokonce doma, jen jsem ještě neměla, kam to pověsit, doma nemám háky a vhodnou zeď a na chatě zase jen jeden akceschopný strom
tím myslím, že není nutné ho hned prodávat 😳
šátek se dá přece využít i jako houpací síť, jen se dokoupí kruhy ny provlečení a zavěšení a je to 🙂 kruhy mám dokonce doma, jen jsem ještě neměla, kam to pověsit, doma nemám háky a vhodnou zeď a na chatě zase jen jeden akceschopný strom 🙄
Já momentálně nejčastěji používám na 20m dítko Manducu, ale později, když je třeba jen jistit situaci, je zase skoro praktičtější šátek, protože je takový skladnější… mi přijde 😆
Nejlepší je se setkat a plenky si osahat 😉 Ono na obrázku může kdeco vypadat krásně, ale pak je to na … Já osobně preferuji bambusové kalhotkové pleny Baby Lucy, od Slováka, bambus výborně saje, dají se „nacpat“ dle libosti, svrchňáčky dám jaké chci, buď vlněné nebo s PUL (polyuretanovým) zátěrem, nebolik PULky 😉 Popolinku mám jednu, je fajn, ale víc jsem po nich nikdy netoužila, nevyhovují mi třeba tots bots, protože jsou strašně nízké. Bambino mio jsem nezkoušela. Za zmínku stojí pleny merino Star… musím jít, batole se mne dožaduje 😉
pardon, asi jsem místo enter zmáčkla něco jiného 😳 Tak tedy: nošení – není nad to, mít svoje miminko stále u sebe, tak, jak to má být. Do toho vám vpadne maminka/babička/tchýně (nehodící se škrtněnte), že to teda ne, že bude rozmazlené a že musí do postýlky. Přidá se pediatr a najednou máte dítě na rovné podložce, ani nevíte, jak se tam z toho šátku dostalo.
Předně: pokud by bylo nošení škodlivé, pak by celá Afrika a Latinská Amerika chodila o berlích nebo jezdila na vozíku. I naše babičky či prababičky ještě nosívaly děti v loktušce. Jenže na to už jsme zapomněli. Pediatři vám budou tvrdit, že se nošením křiví záda a …
Ke specifickému dvojímu zakřivení páteře, které u dospělých vyžaduje rovnou podložku na spaní, jinak vypadáme jako paragrafy, dochází až někdy kolem dvou let, přiznávám se, musím si to ověřit, ale není to dříve. Malé děti jsou prostě od přírody vybavené tak, aby mohly být nošeny. Dokonce, když je zvednete, přitahují nožky k tělu, abyste je mohli lépe nosit, to vám kotě nebo štěně neudělá.
Jednoho nošence mám už odrostlého, druhého právě střídavě nosím a vozím v kočárku, podle situace a nálady. Mám doma něco šátků a ergonomické nosítko. Zajímá mě, co máte doma vy, co jste vyzkoušeli, nebo co chcete otestovat. Vždycky je lepší znát osobní názory lidí, než jen číst popisky… ne že bych teda plánovala nákupy, ale znáte to, jeden nikdy neví…. 😈Malý záskok 😉
Člověk chce pro své děti jen to nejlepší. V případě plenek je to nejlepší látka, nebo ekologické, a tady skutečně můžeme použít slovo „papírové“, plenky. Proč je látka lepší? Zkuste si následující experiment: oblékněte si dejme tomu 3 mokrá trička a na ně si oblečte opravdu vlněný svetr. Pak jděte do sauny. Ve druhé části pokusu si vezměte 3 mokrá trička a na ně pláštěnku utěsněnou třeba softshelkou, prostě aby to fakt nedýchalo. Pak jděte do sauny. Schválně, v čem utečete dříve. 😈
Kromě poměrně jedovatého složení savého gelu v jednorázových plenách mají tyto ještě jednu nevýhodu: je v nich tepleji, než v látce, což je nevhodné zejména pro chlapečky. Ony totiž už buňky, které teprve jednoho dne budou vyrábět spermie, potřebují nižší teplotu.
V případě absorpčního gelu se výrobci hájí tím, že se nedostává do styku s pokožkou – ruku na srdce, pokud je používáte, jak často vám plenka praskne? Ono je to bohužel dost časté.
Látkových plen je na trhu mnoho v mnoha cenových relacích, jedna kamarádka zvládla celé plenkové období své dcerky s „českými čtverci“, jiná nakoupila pleny za desítky tisíc korun, každopádně se plenky dají následně poměrně výhodně prodat. „Zajeté“ pleny jsou totiž savější a prostě takové lepší 😉 Pokud plánujete více dětí, s každým dalším budete víc a víc šetřit na plenkách, to zní líkavě, ne 😉
Jedno dítě jsem už odlátkovala, druhé ještě plenky nosí.
Pojďme se podělit o zkušenosti, je dobré se něco dozvědět o plence, než si ji člověk koupí, popisky v eshopech často nestačí a bývají takové neosobní 😉Honzo, já myslím, že tam Cody mluví o rozdílu pohádek „z vědomí“ a pohádek „z nevědomí“, tedy toho, co je v kolektivním nevědomí. To je ten rozdíl mezi Anedersenem, který pohádky vytvářel, a Němcovou, která „jen“ přepisovala to, co jí vyprávěli. Což nic nemění na tom, že jako malá jsem měla nejraději Sněhovou královnu (a dodnes se chovám jako Gerda 😉 ) Na umělých pohádkách není jistě nic špatně, jen někdy postrádají ty „správné principy“, jako pohádky pana Viewegha.
Původu pohádek se nepřímo dotkl můj přítel Tomáš Hokeš v knize Malý Bůh. Je z dob Keltů a dává to smysl … i když stejně dál věřím na draky a skřítky:wink: Synovi vždycky říkám, že jsem žádného neviděla, ale to neznamená, že nejsou 😉
Michelle, tuhle knihu jsem měla taky moc ráda, ale už ji dávno nemám a nepamatuji si ji, jen se mi teď vybavil ten pocit… děkuju 😛
A má kniha … nedávno to byla Pozitivní magie od Marion Weinstein, bylo jich víc, vždycky přišla ve správnou dobu nějaká správná kniha, třeba od Boženy Němcové Babička, když jsem byla malá; od I.B. Singera Stará láska; Saturnin pana Jirotky, J.G.Ballardova Bouračka; Psychologické eseje pana Matějčka; … každá z nich mi přinesla něco nového, každá otevřela část mé mysli/duše, která byla do té doby zavřená.Dobrý večer, ta knížka za to nestojí 😉
„Výchovné“ pohádky z vědomí jsou vůbec divné, nejlépe a nejúčinněji stejně vychovávají ty, které nám vyprávěly naši prarodiče, i když někdy jsou drsné – jenže to je život také.Dobrý den, asi před rokem se mi dostala do ruky kniha pana Viewegha „Pohádky pro unavené rodiče“. Dlouho ležela v tašce, než jsem jednou neměla, co číst ve vaně. Kromě toho, že si tam „pan spisovatel“ dost nepokrytě honí své vlastní tričko, tak ještě napsal, že pochybuje o zdraví pana Erbena a jemu podobných – kvůli obsahu jejich pohádek… Knihy většinou neničím, ale tuto jsem poctivě odnesla do tříděného odpadu. Dodnes si pamatuji, jak mi dědeček vyprávěl pohádky, vlastně jen jednu, jmenovala se „O Jaroslávkovi“ a byla sloučením všech pohádek, které znám. Byla pokaždé jiná a trvala tak dlouho, než jsme se sestřenkou usnuly. Časem jsem zjistila, že za druhé světové války ji dědeček vyprávěl dětem v krytu tak dlouho, než skončil nálet. Význam pohádek, legend, tradice je obrovský. Dítě se seznamuje nejen s dobrem, ale i zlem, jenže je přitom v bezpečí své rodiny, blízkého člověka, který mu pohádku vypráví.
